MILITANTNÍ POZOROVATEL (IDAC Document No. 9)

Vědecký výzkum a politická moc

původní text v angličtině: http://www.arvindguptatoys.com/arvindgupta/MilitantObserver.pdf

V českém prostředí se tzv. militantnímu výzkumu nevěnuje velká pozornost. Přináším proto překlad článku, který se snaží podat jeho základy. Má již samozřejmě svá léta, ale v mnohém je stále aktuální.

Účelem tohoto dokumentu IDAC je systematicky presentovat metodologii militantního pozorovatele. Jedná se o metodologii, která nám nabízí nástroj vhodný pro náš boj/výzkum. Dříve než přikročíme k jádru věci, bude nicméně dobré objasnit, co máme na mysli, když [v našem kontextu] užíváme slovo „výzkum”.

Mnoho lidí má slovo „výzkum“ spojené s rozsáhlou abstraktní vědeckou prací, která je obvykle presentována tajemným jazykem specialisty, kteří se potýkají s určitými úzce vymezenými tématy. Dlouhodobé výzkumné projekty jsou obvykle vedeny pod záštitou university, kde také často nerepresentují nic víc, než naplnění akademických regulí a pravidel nutných k získání akademických hodností a titulů. A dokonce navzdory všem „znalostem”, které tyto práce představují, není výjimkou, že po té, co jsou seriozním způsobem odpresentovány, se následně potichu odeberou na odpočinek do šuplíků nebo na polic universitních knihoven.

Continue reading MILITANTNÍ POZOROVATEL (IDAC Document No. 9)

Intelektuální tandem R. & Sofie S.: Jeune-fille – o rozporech a praxi – historicko- teoretický exkurs (pár nesourodých poznámek)

Rozpor

Pojem Jeune-fille se jako identitní kategorie objevil ve Francii v 18. století. Popisoval období v životě mladé ženy od první menstruace až po vstup do manželství. Tradiční typ Jeune-fille je spojen s ideály ženské čistoty, cudnosti nebo s ideálem věčné ženy. Tyto zdánlivě neotřesitelné ideály byly důsledkem specifického vývoje patriarchální rodiny, tvořící základ státu., které oficiálně definovali zvláštní roli mladé ženy v pojmech cudnosti a zbožnosti, jež byly v 18. století synonymem pro panenství. Z historického úhlu pohledu byla Jeune-fille mladou ženou, pro niž byly sňatek a mateřství nevyhnutelné, a která vyžadovala ochranu rodiny a státu v období mezi dosažením reprodukční zralosti a uzavřením manželství. Zatímco někteří akademici argumentují, že tento ideální obraz Jeune-fille byl v rozporu se skutečným chováním mnoha mladých žen napříč různými společenskými třídami, které se účastnily předmanželských sexuálních aktivit. Trvalost těchto ideálů a důležitá skutečnost, že byly, alespoň navenek, udržovány, je pro námi řešený problém zásadní. Bez ohledu na jejich chování za „zavřenými dveřmi“ udržovaly mladé ženy zdání čistoty a nedotčenosti. Byl to imperativ. Jeune-fille tedy byla od samého počátku representací. Ač se tento pojem postupně vyvíjel a začal popisovat stále širší škálu neprovdaných žen, význam čistoty a nedotčenosti přetrvával. Continue reading Intelektuální tandem R. & Sofie S.: Jeune-fille – o rozporech a praxi – historicko- teoretický exkurs (pár nesourodých poznámek)

Hrubý materiál k budoucí teorii Jeune-Fille (aktualizováno 26.5. 2017)

Překlad je dnešním dnem, tedy doplněním překladu osmé a desáté kapitoly, dokončen (vyjma překladu předmluvy z roku 1999, jež nemá zásadní význam), samozřejmně není úplně dokonalý. Revizi budu dělat během léta. Za pomoc, připomínky či srovnání s francouzským originálem budu vděčen. Continue reading Hrubý materiál k budoucí teorii Jeune-Fille (aktualizováno 26.5. 2017)

Tiqqun: Smutek civilisovaného válečníka

Tento text je překladem jedné kapitoly z knihy This is not a program francouzského kolektivu Tiqqun (1)

„Distancuji se od těch, kteří čekají na příležitost, na sen, na pouliční nepokoje, aby dostali možnost uniknout své nedostatečnosti. Až příliš totiž připomínají ty, kdo dříve svěřovali bohu starost o spásu svého promarněného bytí.“

Georges Bataille Continue reading Tiqqun: Smutek civilisovaného válečníka

Měl dědeček kolotoč, sežral mu ho červotoč

Kdysi jsem měl blog, který padl, jako od té doby spousta dalších věcí. V bitvách vždy bývají ztráty. Tenhle blog, když dialektika dá, snad vydrží. Postupně na něj budu dávat věci, které by se mohli ztratit nebo zapadnout. Nekladu si vysoké cíle, snad jen psát sám za sebe a snažit se vyhnout ideologickým pastem, do kterých aktivistické myšlení často upadá.

Raději černá křídla, než růžová pouta!